O Nelince
Nelinka se narodila 19.8 1998 v Praze v chovatelské stanici paní Fárkové. Jmenuje se Cassandra z Vinohrad, ale nám se moc líbilo Nelinka, tak jsme si ji přejmenovaliJ . Je to britská modrá želvovinová kočička, samozřejmě s PP.
Vše to začalo tak, že jsme dlouho toužili po kočičce, ale nějak nebyla odvaha si ji pořídit. Původně jsme chtěli ruskou modrou avšak v naší rušné domácnosti by jí asi nebylo moc dobře, vzhledem k tomu, že rusky mají rády klid. Pak jsme narazili na britskou modrou, v té době ještě nebyly tak moc rozšířené jako dnes, takže byl docela problém ji sehnat. Buď byly všechny prodané, nebo nebyla modrá. Nakonec jsme našli chovatelskou stanici paní Fárkové, domluvili si termín a jeli se na koťátko podívat. Paní Fárková byla moc milá, ukázala nám všechny své kočky, rodiče Nelinky, dokonce i její babičku. Byli jsme nadšení. S Cassandrou (Nelinkou) měla paní Fárková na prodej ještě krémového kocourka Cliffa. Tak jsme pořád rozmýšleli zda vzít kocourka nebo kočičku, oba se nám velmi líbili. Nakonec vyhrála Nelinka. Když jsme ji odváželi, všichni včetně paní Farkové jsme měli slzy na krajíčku. Když jsme dali Nelinku do přepravky, její kočičí máma skočila k přepravce a snažila se k ní dostat. Bylo to moc smutné.
První den v novém domově už byla Nelinka úplně v pohodě, jakoby to tam znala. Jen nechtěla moc papat, tak jsme jí jídlo podstrkovali rukou – což bylo to nejhorší co jsme mohli udělat, zvykla si na to a konzervu si sama nevezme, jen z ruky.
Pamatuju si, jak jsem se nemohla dočkat až mi skončí škola a budu si moc s Nelinkou hrát.
Nelinka byla od malička moc hodné koťáko, nikdy nic neničila, skoro nezlobila. Byl to a je andílek. Nejradši měla různé krabice a tašky, ve kterých se schovávala. Dokonce lezla do tašek i návštěvám. Jednou nám ji málem odnesli opravářiJ .
Dnes je jí 8 let, je to dáma v nejlepších letech. U ní přesně odpovídá to, co se o britkách píše – že si do dvou let hrají a dovádějí, ale pak nastane zlom, kdy radši jen lenoší. Většinu dne prospí.
Miluje čerstvou trávu (ne tu speciální pro kočky, ale tu režnou z venku) a přesně na jaře pozná, kdy už ji trávu začneme nosit. Když jedu domu na oběd, pozná moje auto a letí ke dveřím, skočí na rotoped a mňouká dokud nepřijdu s trávou. V létě s ní chodí ven, bez vodítka a ona chodí jako pejsek. Je to zlatíčko.